Herbie Hancock: Head Hunters LTD Wersja na winylu LP w ograniczone zremasterowane wydanie. Ta konkretna edycja została wydana w USA w wydawnictwie Analogue Productions we współpracy z Columbia i Sony Music Commercial Music Group dnia 26. kwietnia 2021.

Lovci hlav Herbieho Hancocka se možná nelíbili tehdejším jazzovým puristům. Přesto bylo komerčně i umělecky úspěšné: bylo to první jazzové album, které dosáhlo platinového statusu, a dokonce bylo zařazeno do archivu kulturně cenných nahrávek americké Kongresové knihovny. Hancockův fusion jazz zní i dnes stejně svěže a vitálně jako v době svého vzniku. Spolu s Milesem Davisem tento pianista a klávesista opakovaně posouval hranice avantgardy, ale nikdy předtím si nedovolil tak groovy zvuk jako na Head Hunters.

S Head Hunters Herbie Hancock v roce 1973 definoval žánr funk jazzu, spojil fusion a funk a konečně učinil syntezátor v jazzu přijatelným. V melodiích jsou slyšet Sly Stone, Curtis Mayfield a James Brown a rytmy mají kořeny ve funku, soulu a R'n'B, ale citlivost vychází z jazzu. Hancock na syntezátor a Bennie Maupin na saxofon kladou přes svěží beaty a groovy účinná sóla a zvukové plochy. Po svých dřívějších spíše experimentálních avantgardních albech udělal Hancock na Head Hunters obrat k zemitějšímu a tanečnějšímu zvuku, který zpřístupnil jazz širšímu publiku.

Málokterý umělec v hudebním průmyslu měl větší vliv na akustický i elektronický jazz a R&B než Herbie Hancock.

V roce 1963 pozval Miles Davis Hancocka do svého kvintetu. Během pěti společných let natočil Herbie s jazzovou legendou mnoho klasických skladeb, včetně "ESP", "Nefertiti" a "Sorcerer", a později hrál také na Davisových přelomových albech "In A Silent Way" a "Bitches Brew".

Hancockova vlastní sólová kariéra u Blue Note vzkvétala a vydal klasická alba jako "Maiden Voyage", "Empyrean Isles" a "Speak Like A Child". Po odchodu z Davisovy kapely dal Herbie dohromady novou skupinu, kterou nazval The Headhunters, a v roce 1973 natočil album "Head Hunters". To byl klíčový bod v Hancockově kariéře, který ho postavil do čela fusion jazzu. Hancock posouval hranice avantgardy jak na svých vlastních albech, tak s Milesem Davisem, ale nikdy předtím se nezabýval groovem tak jako na "Head Hunters".

Hancock, který hodně navazoval na Slye Stonea, Curtise Mayfielda a Jamese Browna, vyvinul velmi nekonvenční, až odvážné rytmy, které prokládal sóly na elektrické syntezátory, čímž se tento nástroj dostal do popředí jazzu. Nahrávky měly veškerou neobyčejnou citlivost jazzu, zejména když se Hancock ztrácel v dlouhých improvizacích, ale rytmy byly pevně zakořeněny ve funku, soulu a R&B, díky čemuž se deska stala natolik atraktivní pro široké publikum, že se stala nejprodávanějším jazzovým albem současnosti (později byla tato deska překonána).

Jazzoví puristé se tehdy přirozeně snažili tento experiment rozmluvit, ale "Head Hunters" zní svěže a živě i čtyři desetiletí po svém prvním vydání a Hancockovo přetvoření žánru se ukázalo jako nesmírně vlivné nejen pro jazz, ale také pro funk, soul a hip-hop.

Album sięga do gatunku Jazz i Jazz-Funk. 200g High Quality 180g Vinyl Limited Edition.