Gregory Porter: Liquid Spirit Wersja na winylu 2LP w standardowe wydanie. Ta konkretna edycja została wydana w Europa w wydawnictwie Blue Note we współpracy z Universal Music Classics & Jazz France dnia 10. września 2014.

Od dob Kurta Ellinga nebyl v jazzu zpěvák, který by svou kariéru zahájil tak skvěle jako Gregory Porter. S alby "Water" (2010) a "Be Good" (2012), svými prvními dvěma kritikou oceňovanými alby pro nezávislé vydavatelství Motéma Music, se Porter okamžitě etabloval jako jeden z nejlepších současných jazzových zpěváků. To podtrhují i dvě nominace na Grammy, které za tato alba získal. Nyní představuje své netrpělivě očekávané třetí sólové album "Liquid Spirit" na značce Blue Note. Prezident Blue Note Don Was zpěváka povzbudil, aby i v novém vydavatelství zůstal věrný své jedinečné umělecké vizi. "Rozhodně se považuji za jazzového zpěváka, ale neméně miluji blues, černý jižanský soul a gospel," definuje Porter sám sebe. "Tyto prvky si vždy najdou cestu do mé hudby. A vždycky jsem si jich všímal i v jazzu." Při nahrávání alba "Liquid Spirit" se zpěvák opět opíral o hudebníky, kteří tvořili jádro jeho kapely již na předchozích dvou albech: Klavírista Chip Crawford, který je zároveň hudebním ředitelem, bubeník Emanuel Harrold, basista Aaron James, altsaxofonista Yosuke Sato a tenorsaxofonista Tivon Pennicott. V některých skladbách Porter posílil kapelu o trumpetistu Curtise Taylora a varhaníka Glenna Patschu. Mezi zpěvákovy staré známé patří také producent Brian Bacchus a aranžér a spoluproducent Kamau Kenyatta. "Neřekl jsem si: 'Dobře, teď jsem u Blue Note Records a budu se snažit znít jako Freddie Hubbard,'" vysvětluje Porter. Pro toto album jsem neměl žádný konkrétní plán." Chtěl, aby album znělo co nejorganičtěji. A byl si jistý, že tohoto cíle dosáhne spíše s týmem, který spolu pracuje už léta, než s kapelou složenou z hvězd. Porter má jeden z nejpodmanivějších a nejoduševnělejších barytonových hlasů současnosti. Dokáže předat emoce a ducha každé možné písně, aniž by se uchýlil k teatrálním trikům. Kritik Nate Chinen v New York Times napsal: "Gregory Porter má většinu toho, co od jazzového zpěváka chcete, a možná i pár věcí, o kterých jste ani nevěděli, že je chcete." Chválou nešetří ani Porterův kolega Kurt Elling: "Jsem si kariérou Gregoryho Portera velmi jistý. Zní skvěle a má opravdu skvělý koncept. Mám radost, že se rozvíjí a že se mu dostává uznání a příležitostí, aby roztáhl svá tvůrčí křídla." Jazzová diva Dee Dee Bridgewaterová v časopise JazzTimes Portera pochválila: "Takového zpěváka jsme tu už dlouho neměli. Je to úžasný skladatel. Prostě vypráví skvělé příběhy." A v tom má pravdu. Porter má skutečně úžasný dar psát procítěné písně založené na osobních zkušenostech s důvěrnou a emotivní přímočarostí. Navíc jeho chytlavé melodie okamžitě zaujmou. Na albu "Liquid Spirit" se Porter věnuje podobným tématům jako na svém debutovém albu "Water": písně se zabývají romantickými vzestupy a pády, jeho dětstvím a společensko-politickými postřehy. Kromě toho zde interpretuje svým nezaměnitelným způsobem tři klasické skladby: motownský hit Dobieho Graye "The 'In Crowd", "Lonesome Lover" Abbeyho Lincolna a Maxe Roache a jazzový standard "I Fall In Love Too Easily" z pera Jule Styne a Sammyho Cahna. "Snažím se na každé album zařadit něco od lidí, kteří mě hluboce ovlivnili. "Lonesome Lover" je moje vyznání lásky Abbey Lincoln," prozrazuje Porter. Gregory Porter se narodil v roce 1971 v Bakersfieldu v jižní Kalifornii, kde se díky své matce, která sloužila v kostele, již v raném věku seznámil s gospelovou hudbou. Další významný vliv na jeho hudební vývoj měla rozsáhlá sbírka nahrávek Nat King Colea, kterou měla jeho matka. Navzdory své lásce k hudbě se Gregory, vybavený fotbalovým stipendiem na San Diego State University, chtěl původně věnovat sportovní kariéře. Zranění ramene však tyto plány předčasně ukončilo. A tak se Porter - pod křídly svého mentora Kamau Kenyatty - začal plně soustředit na hudbu. Když Kenyatta v roce 1998 produkoval v Los Angeles album "Remembers The Unforgettable Nat King Cole" flétnisty Huberta Lawse, pozval do studia vášnivého fanouška Nata Kinga Colea Portera. Laws ho tam náhodou slyšel zpívat klasiku Charlieho Chaplina "Smile" a byl tak nadšený, že ho spontánně požádal, aby se připojil k nahrávání. Další šťastnou náhodou bylo, že se v té době ve studiu zastavila i sestra Huberta Lawa Eloise a viděla Portera v akci. Zpěvák měl krátce nato přijmout roli v novém muzikálu It Ain't Nothin' But The Blues a doporučil producentovi Gregory Porterovi hlavní mužskou roli. Po premiéře na Broadwayi popsal deník New York Times tehdy neznámého Portera jako "pěveckou sílu". V témže roce bylo představení nominováno na čtyři ceny Tony a tři ceny Drama Desk. Na první album Gregoryho Portera "Water", které bylo okamžitě nominováno na cenu Grammy, se však muselo čekat dobrých deset let. Jeho druhé album "Be Good", rovněž nominované na Grammy, bylo v roce 2012 ještě působivější. "Porter spojuje jazz a soul lépe než kterýkoli z jeho současných kolegů," uvedl americký časopis Soul Tracks a v lednu označil album "Be Good" za potenciálně nejlepší album roku. Přestože Porter mezitím sdílel pódium nebo byl v nahrávacím studiu s hvězdami jako Van Morrison, Wynton Marsalis, Herbie Hancock, Dianne Reeves, Nicola Conte a David Murray, neztratil pevnou půdu pod nohama. "Ještě jsem to všechno nedokázal zpracovat," přiznává. "Zvláště když jsem pracoval s hudebními ikonami, jako jsou Wynton a Herbie. Přijali mě s otevřenou náručí. To bych před dvěma lety nečekal ani v nejdivočejších snech." Po vydání alba "Liquid Spirit" by měl být Gregory Porter na cestě k novému kariérnímu vrcholu.

Album sięga do gatunku Jazz i Soul-Jazz. 180g Vinyl.